V loňském roce jsem vypsala svůj první on-line kurz, kterým byl kurz šití sedáků a strojových aplikací. Nebyl to můj první kurz obecně. Už několik let, vlastně si ani přesně nepamatuju kolik, jsem dělala živé kurzy. Nejdříve v Brně, kde jsem roky žila a proto toto město považuji za blízké, ale hlavně ho nemám daleko z domu. Pak jsem svou působnost rozšiřovala a jezdila jsem skoro po celé republice. Byla jsem třeba i v Plzni nebo v Karlových Varech. To lidem ze západních Čech nemusí připadat jako nějaká zásadní vzdálenost, ale ode mě je to přes tři čtvrtě republiky. Časem jsem zjistila, že jsem už z toho ježdění unavená a kurzy jsem omezila na Brno a Zahrádky u Jindřichova Hradce, kde je sympatické prostředí i lidé.
Pak přišla epidemiologická omezení, živé kurzy skončily a já jsem zjistila, že můžu dělat kurzy on-line. Abych pravdu řekla, tak jsem se v on-line kurzech celkem našla. Díky nim můžu předat mnohem více informací, můžu všechno pěkně podrobně vysvětlit, kurz může trvat i několik týdnů, prostě mně to dává velký smysl. A přiznám se, že mi vyhovuje i to, že nemusím vytáhnout paty z domu. Občas je setkávání s lidmi fajn, ale nesmí to být zase moc často 🙂
Ale abych se vrátila k těm sedákům. Na kurzu jsem poskytovala návody a šablony na sedáky, které už jsem měla udělané, ale také jsem vymýšlela přímo pro kurz sedáky nové. A protože stačilo vymyslet a ukázat horní stranu, nějak se stalo, že jsem ty nové sedáky nedodělala. Tedy dva ano, ty najdete ještě na mém původním blogu
https://janadohnalova.blogspot.com/2021/10/sedak-ktery-jsem-chystala-pro-kurz.html
https://janadohnalova.blogspot.com/2021/12/sedaky-co-vypadaji-jako-parez.html
Tři ale stále zůstávaly nedodělané. Jeden, který tu vidíte, je tedy čerstvě hotový a ty dva další čekají stále, až přijde ten správný čas.
A na té poslední fotce je zadní strana sedáku.